Podmenu:



Prohlídky

Pohled na klášterní kostel od východuV předhůří Šumavy, v bohatě zalesněné a romantické krajině, se na pravém břehu horního toku Vltavy rozkládá městečko a klášter Vyšší Brod. Cisterciácké opatství ve Vyšším Brodě (latinsky Altovadum, německy Hohenfurth) bylo založeno Vokem z Rožmberka 1.VI. 1259. Podle pověsti se tak stalo z vděčnosti po šlechticově zázračném zachránění z rozbouřených vod řeky Vltavy, kdy se jako tonoucí obrátil o pomoc k Panně Marii. Památku, roku 1611 vymřelého, slavného českého šlechtického rodu Rožmberků střeží dodnes cisterciáčtí řeholníci, kteří se v současné době snaží zvelebit jim po 40 letech restituovaný klášter, aby se znovu stal duchovním a kulturním centrem regionu. Tzv. ochrannou vrchností se po Rožmbercích stali Eggenbergové a po nich roku 1719 Schwarzenberkové.

Erb kláštera vytesaný v místní žuleV letech 1941-45 byl klášter zabaven pro účely SS a pak v letech 1950-1990 byl klášter provozován pouze jako muzeum, a to v tzv. péči čsl. státu. V roce 1991 bylo jádro kláštera vráceno cisterciákům. Prohlídka cisterciáckého kláštera bude mít smysl, jen když bude spojena s pochopením duchovního podkladu života v klášteře. Architektuře a jednotlivým uměleckým předmětům může člověk porozumět, jen pokud bude obeznámen se spiritualitou, která je v nich vyjádřena. Toto myšlenkové prostředí totiž dalo vzniknout nejen tomuto a jiným klášterům, ale také kultuře Evropy.

Celkový pohled na areál kláštera z ptačí perspektivyCisterciáci jsou reformovaní benediktinští mniši. To znamená, že se snaží žít křesťanský život v rámci katolické Církve podle tzv. Řehole sv. Benedikta pro mnichy ze 6.století. Řehole je soubor rad k životu a je rozvinutím Evangelia. Cisterciáci žijí podle této řehole prohloubeným způsobem směrem k odloučenosti, tichosti, osobní práci a jednoduchosti. Žijí celý život na jednom místě v komunitě pod vedením zvoleného opata. Cisterciáci vznikli jako první řád Evropy na konci 11. století ve Francii. Rozšířili se energicky po svém založení díky nejvlivnější osobnosti 12. století - fascinujícímu sv. Bernardu z Clairvaux. Jejich reforma všeobecně používané Řehole sv. Benedikta se ukázala jako nejzdařilejší. Okno do rajské zahrady uprostřed klášteraProto s četnými úpravami přetrval Řád cisterciáků dodnes a je i nadále perspektivní pro život Církve. Stručně lze podstatu klášterního života popsat např. takto: „Klášter je škola služby Pána (tj. Krista)“ či „Škola růstu v lásce“ nebo slovy bible je klášter „předobrazem nebeského Jeruzaléma“.

Klášterní kostel byl a je neoddělitelnou součástí kláštera. Jeho základy byly položeny záhy po založení kláštera ve 13. století a celá stavba byla dokončena po přibližně 100 letech v pol. 14. století. Kostel má půdorys kříže směrovaného na východ. Dvě boční lodě jsou stejně vysoké jako hlavní loď. V příčné lodi, která je charakteristická pro cisterciácké řádové kostely, jsou vsazeny 4 kaple. Několik údajů o rozměrech kostela: výška k vrcholu klenby 17,5 m, délka 52 m a šířka v příčné lodi 29 m.

Pohled do chrámové lodě od oltářeMnišský chór je umístěn uprostřed hlavní lodi kostela. Nechal jej zhotovit opat Candidus Heidrich (1725) bratrem-laikem kláštera Josefem Rafferem, který je rovněž autorem zpovědnic v kostele a knihovních skříní v knihovně. Chór je vyroben ze dřeva, bohatě vykládaného a zlaceného, a jeho horní okraje zdobí sochy významných církevních osobností. Chór je nezbytný ke klášternímu životu. Slouží k rozjímání a k pravidelné společné modlitbě mnichů – tzv. zpívání či recitace hodinek (tzn. v určité hodiny dne).

Z celkového počtu 8 oltářů v kostele stojí za povšimnutí dva nejstarší: pozdně gotické oltáře sv. Barbory (1525, vlevo) a sv. Rocha (1524, vpravo). Kostel má dvoje varhany, přičemž velké varhany z 19. století jsou umístěny na barokním kůru nad hlavním vstupem a malé jsou vestavěny do boční stěny mnišského chóru zleva.

Pohled do klášterního kostela od vchodu zvenkuHlavní oltář je raně barokní a zaplňuje celou čelní plochu kněžiště (presbytáře). Zhotovili jej v letech 1644-46 dva řádoví bratři-laici: řezbář Linhart Wulliman a malíř Georgius. Oltář je ze dřeva a bohatě zlacený. Hlavní oltářní obraz se během církevního roku podle liturgické doby čtyřikrát mění. Obraz Nanebevzetí Panny Marie, jejíž svátek je 15 . srpna, a která je patronkou kláštera i celého řádu, byl namalován Josefem Houskou (1654) podle předlohy Josefa Heinze. Po stranách oltáře jsou dvě sochy v nadživotní velikosti: vlevo první papež z řad cisterciáků Evžen III a vpravo spolupatron řádu sv. Bernard z Clairvaux.

Boční stěny kněžiště byly původně zdobeny gotickými freskami, které byly v 19. století z valné části zničeny. Jejich zbytky jsou dnes překryty dvěma velkými obrazy z 19. století, malovanými na plátně. Obraz na pravé straně znázorňuje zázračné zachránění zakladatele kláštera, Voka z Rožmberka, z rozvodněné Vltavy. Autorem je Josef V. Hellich. Druhý obraz vlevo pochází od Bartoloměje Čurna a znázorňuje uvedení prvních mnichů do kláštera a věnování kostela Panně Marii Vokem z Rožmberka a jeho manželkou Hedvikou ze Schaumburgu.

Kaple svatého BenediktaKaple sv. Benedikta má vbudován v podlaze náhrobní kámen hraběte Jana Zrinského, který byl od r. 1597 dědicem panství Rožmberků, ale r. 1612 zemřel bezdětný. Byl synem poslední Rožmberkovny, Evy z Rožmberka, a slavného válečníka proti Turkům, Mikuláše Zrinského.

Kaple sv. Bernarda obsahuje figurální náhrobní kameny opatů ze 17. století.

Kaple Panny Marie s vyšebrodskou madonouKaple Panny Marie má na novogotickém oltáři vystaven deskový obraz Milostné Panny Marie, proslulý jako „Vyšebrodská madona“. Tento obraz je dílo mimořádné úrovně a vzniklo krátce po roce 1400. Je připisován české malířské škole jak slohovou formou, tak motivy českých patronů v dolní části obruby. Autor je, jak je to obvyklé ve středověku, anonymní. Vystavený obraz je kopií z roku 1939 od prof. Bohuslava Slánského.

Tympanon nad vchodem do kostela ze sakristie (13. stol.)Vedle jižní části příčné lodi je nejstarší část kláštera, dnešní sakristie. Nade dveřmi vedoucími do ní se nachází i výtvarně krásně řešený portálek, tzv. tympanon, který znázorňuje biblický motiv “Lišky na vinici“.

Obrazárna klášteraObrazová galerie je umístěna v prvním poschodí nad západním křídlem křížové chodby. Vznikla přestavbou klášterních cel (1835-38) podle plánů českokrumlovského stavitele Karla Jambora v novoklasicistním stylu. Je trojlodním sálem s tzv. českými klenbami na toskánských sloupech. Středem pozornosti galerie jsou sbírky českého barokního malířství. Mezi nejvýznamější malíře patří Petr Brandl, Jan Kašpar Hirschelly a Norbert Grund. Z restituovaných sbírek je možné si prohlédnout bohoslužebné předměty ze 17. a 18. století. V historické skříni Malého sálu galerie jsou vystaveny předměty, které jsou součástí původních fyzikálních klášterních sbírek. Jedná se o teodolit (přístroj na měření úhlů) a vzácné sluneční hodiny. Za prvního zrušení kláštera v době druhé světové války se část sbírek, také hodnotná numismatická kolekce zlatých a stříbrných mincí, dostala do Rakouska. Hornorakouská vláda je restituovala v roce 2009.

U příležitosti Zemské výstavy jsou od dubna 2013 vystavena vyobrazení rodu Rožmberků i vyobrazení jejich rodového opatství - "Rožmberská galerie". Ve skleněných vitrinách jsou vystaveny čtyři faksimile listin z klášterního archivu. Jedná se o zakládací listinu Cisterciáckého opatství Vyšší Brod z 1.června 1259. Další listina s pečetí je vydaná králem Václavem II. dne 15.11.1290 a potvrzuje získání městečka Hořice na Šumavě klášterem. Zajímavá je také třetí listina z roku 1278, v níž Jindřich I. z Rožmberka slibuje vyšebrodskému klášteru majetky před svým odjezdem na válečnou výpravu Přenysla Otakara II. do Rakous. Čtvrtá listina pochází z roku 1260, v níž královna Markéta Bábenberská uděluje Vokovi z Rožmberka v léno dolnorakouské hrabství Raabs.

Plastiky z "hraničního pásma" zde unístěné pocházejí z velké části z farních kostelů, které byly společně s celými vesnicemi zničeny v přísně střeženém hraničním pásmu nebo vojenskýchn zónách po odsunu německého obyvatelstva. Sochy se do vyšebrodského kláštera dostávaly po návratu cisterciáků v roce 1990.

Knihovní chodba - 1. část historické knihovnyKnihovní chodba vznikla s klášterní galerií a obsahuje převážně novější odbornou literaturu z 19. a počátku 20. století. Pozoruhodné jsou medailonové podobizny opatů ze 16. - 19. stol, umístěné nad knihovními skříněmi.

Filosofický sál je menším z obou knihovních sálů a obsahuje knižní díla různých vědních oborů, hlavně filosofie. Na stropě je freska s motivem ze Starého zákona „Šalamounův soud“ a pochází od Lukáše Vávry, konvrše vyšebrodského kláštera (2. pol. 18. stol.). Na stole pod sklem je vystavena velmi podrobná Müllerova mapa Čech (1720). Filosofický sál - 2. část historické knihovnyNad okny visí latinské citáty od sv. Bernarda, které chválí vzdělání vedoucí ke službě druhým. V současné době obsahuje knihovna celkem přes 70 tisíc svazků, 200 rukopisů na pergamenu, 1000 na papíře a 400 inkunábulí, tzn. knih vytištěných před rokem 1500.

Teologický sál - 3. část historické knihovnyTeologický sál je největší z knihovních prostor knihovny kláštera. Obsahuje teologickou literaturu, z níž je pozoruhodná rozsáhlá sbírka biblí ve více než 40 jazycích. Bílé vepřovicové knižní vazby byly zhotoveny v pol. 18. stol. díky tehdejšímu velmi vzdělanému opatovi Quirinovi Micklovi. Jeho obraz visí nad vstupními dveřmi a zpodobňuje jej na vrcholu sil ve věku 45 let (1756). Strop je opět vyzdoben freskou s biblickým motivem, ale tentokrát z Nového zákona, znázorňující dvanáctiletého Ježíše, jak učí v jeruzalémském chrámě. Fresku namaloval koncem 18. století opět vyšebrodský konvrš Lukáš Vávra.

Gotická galerie - byla zřízena u příležitosti Zemské výstavy 2013. Premiérově jsou zde vystaveny umělecké poklady minulosti z navrácených klášterních sbírek, např. jedinečná kolekce Madon krásného slohu mezi nimiž je nejznámější Madona Vyšebrodská. Vyjímečné postavení v české deskové malbě zaujímá pro svou originalitu také obraz tzv. Ukřižování z Vyššího Brodu, které je pravděpodobně raným dílem Mistra Třeboňského oltáře. Velmi cenné obrazy v této gotické galerii jsou tři deskové obrazy tzv. Benátského mistra ze 14.století, znázorňující umučení sv. Agáty, zesnutí Panny Marie a zajetí sv.Lucie. Vyjímečný je také reliéf Zesnutí Panny Marie z Vyššího Brodu, které pochází kolem r. 1500. Všechny vystavené exponáty v této galerii jsou díla mimořádného duchovního a kulturního významu, a je zázrakem, že se ve vyšebrodském klášteře po všech útrapách 20. století dosud   dochovaly. 

Prohlídky

V gotických sklepeních starobylého opatství je instalována multimediální expozice "Závišův kříž - splendor mysticus", která přibližuje podstatu a hypotézy o původu této mimořádné památky zlatnického středověkého umění. V gotickém podzemí klášterní prelatury se mohou návštěvnici seznámit také s překvapivými výsledky výzkumu donedávna tajemné hrobky Rožmberků prostřednictvím snímků z jejího kamerového nedestruktivního průzkumu.

Prohlídky

 

Prohlídky

 

 

 

 

Kříž zvaný Závišův - světový unikát a  národní kulturní památka České republiky

Nejcenější součástí chrámového pokladu Cisterciáckého opatství ve Vyšším Brodě je památka, která svým náročným provedením přináleží k nejpřednějším skvostům zlatnického umění, jaké se dochovaly na evropské půdě. Kříž zvaný Závišův patří k oněm vzácným předmětům, jež nechávali pořídit jen nejmocnější z mocných a pro něž nalézáme i ve světovém měřítku příklady srovnatelné vysoké úrovně jen zcela ojediněle.

 

 

 

 


 
© Cisterciácké opatství Vyšší Brod, Klášter 137, 38273 Vyšší Brod, Czech Republic
© Design, redakční systém: Webdesignum 2009 - 2014